Básně jsou vždy intimní, o něčem osobním, co se nás dotýká. Intimnější než próza. Kolik intimity snesete přenést na papír, neřku-li na obrazovku monitoru? Kolik odvahy, než své básně někomu ukážete? Pravda, záleží samozřejmě na tom, o čem píšete. Když píšete o tom, že je venku hezký den a ještě se to rýmuje, není čeho se obávat. Dobře to popsal ve své básni Lawrence Ferlinghetti: „S věčným rizikem že se zesměšní a zabije, kdykoli vystupuje nad hlavami publika, básník jak akrobat šplhá po rýmech k vysokému lanu, které sám upletl …“
Psaní poezie je pro mě jen těžko uchopitelné, ale ráda si ji přečtu a obdivuji každého, kdo se psaní poezie věnuje. Sama básnířka nejsem, i když pár básní jsem napsala. Můžete si přečíst zde.
“ S věčným rizikem že se zesměšní
a zabije
kdykoli vystupuje
nad hlavami publika
básník jak akrobat
šplhá po rýmech
k vysokému lanu které sám upletl
balancuje na paprscích očí
nad mořem tváří
a zváží každý krok než se rozhodne
kdy přejít na druhou stranu dne
kdy předvést výskoky
kdy lehkonohé prostocviky
a to vše aniž si dovolí
zaměnit cokoli
za něco co to nemůže být
Poněvadž je svrchovaný realista
který nutně musí postřehnout
napjatou pravdu
než zaujme novou pozici nebo udělá další krok
na plánované cestě
k ještě vyššímu stupni
kde Krása stojí
a důstojně čeká
aby předvedla své salto mortale
A on
ten malý chaplinovský mužík
buď dokáže nebo nedokáže
zachytit její věrnou věčnou podobu
když rozpjata letí vzduchoprázdnem
existence.“
Další báseň „Kafkův Zámek“ mě zase inspirovala k napsání jedné kapitoly románu „Symbolion a Město bez hvězd“. Úryvek z románu si můžete přečíst ZDE.
„Kafkův Zámek stojí nad světem
jako poslední tvrz
Tajemství existence
Tajné chodby k němu nás jen matou
Příkré stezky
z něho nikam nevedou
Paprsky silnic trčí do vzduchu
jak labyrinty drátů
telefonní ústředny
a žádný hovor přes ni vedený
naprosto nelze odposlouchat
Božské počasí
tam nahoře panuje
Duše s duší vysvlečena tancuje
a my jak ti loudalové
na pokraji trhu
civíme na tajemství
domněle nepochopitelné
Zatímco na druhé straně
jak vchod do cirkusového stanu
je v hradbách tak široký otvor
že jím i sloni protančí.“
