Romana Krsnakova

Někdo by mohl říct, že i když jsou tyhle mé básně rozdílné, jsou vlastně všechny stejné. A měl by pravdu:–〉 Jsou na stejné téma, mají podobnou atmosféru, jsou kratinké, bez názvu a vůbec se nerýmují:-〉 Psala jsem je většinou ještě na gymnáziu a nejsem žádná básnířka. Tenkrát ani teď. Napsala jsem jich hodně, ale o tyhle se chci podělit. Třeba někdo bude cítit něco podobného, co já tenkrát a potěší ho…

“ Čekám, až se objevím v mlze

Rozpouští barvy noci

Den, jako opona padá

Všechny mé sny se před sluncem schovají

Ze srdce tě propouštím

Abys mě mohl sám najít „

 “   Tvá magie je větší

   Už to poznávám

   A doufám, že jsi to ty

   S rukama v kapsách dělám magický trik

   Znovu přijdeš

   Až budu padat a rozrazím vzduch

   Potom tě uslyším 

  Ve tmě se stíny ztrácí

   Mé ruce tě rozmazlují

  Jenom kapička krve na tvých ústech

  Mi nedovolí tě políbit  „

 

“  Kolem hlavy mi víří trnové růže

  Vítr mi čechrá vlasy

  Ty ho neslyšíš

  Snažíš se mě utišit

  Ale já žiji pro ten pocit

  Vítr ustal

  Všechny růže popadaly na zem

  Teď se mě dotkneš

  Klid

  Smrt  „

 

“  Noční světy

  Vždy tady byla

  Voda, která odnikud nepadá

  Světlo mě zrazuje

  Už jsem zahlédla pravdu

  Paprsky mezi stromy

  Kdo ji chce znát

  Chci se pro všechny časy ukrýt tam, kde mě budeš hledat

  Vzkaz zašitý na mém těle

  Jizvy smrtelnosti

  A jenom krůček k věčnosti  „

 

“  Every day is my day.

   I must sing. I like singing.

  Many songs are my life.

  But many people can speak only.

  Sometimes I can´t find words.

  Sometimes is bad and good the same.

  This time I must sing and  iťs raining in this song.

  But I feel – iťs well.  „

Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments