Někdo by mohl říct, že i když jsou tyhle mé básně rozdílné, jsou vlastně všechny stejné. A měl by pravdu:–〉 Jsou na stejné téma, mají podobnou atmosféru, jsou kratinké, bez názvu a vůbec se nerýmují:-〉 Psala jsem je většinou ještě na gymnáziu a nejsem žádná básnířka. Tenkrát ani teď. Napsala jsem jich hodně, ale o tyhle se chci podělit. Třeba někdo bude cítit něco podobného, co já tenkrát a potěší ho…
“ Čekám, až se objevím v mlze
Rozpouští barvy noci
Den, jako opona padá
Všechny mé sny se před sluncem schovají
Ze srdce tě propouštím
Abys mě mohl sám najít „
“ Tvá magie je větší
Už to poznávám
A doufám, že jsi to ty
S rukama v kapsách dělám magický trik
Znovu přijdeš
Až budu padat a rozrazím vzduch
Potom tě uslyším
Ve tmě se stíny ztrácí
Mé ruce tě rozmazlují
Jenom kapička krve na tvých ústech
Mi nedovolí tě políbit „
“ Kolem hlavy mi víří trnové růže
Vítr mi čechrá vlasy
Ty ho neslyšíš
Snažíš se mě utišit
Ale já žiji pro ten pocit
Vítr ustal
Všechny růže popadaly na zem
Teď se mě dotkneš
Klid
Smrt „
“ Noční světy
Vždy tady byla
Voda, která odnikud nepadá
Světlo mě zrazuje
Už jsem zahlédla pravdu
Paprsky mezi stromy
Kdo ji chce znát
Chci se pro všechny časy ukrýt tam, kde mě budeš hledat
Vzkaz zašitý na mém těle
Jizvy smrtelnosti
A jenom krůček k věčnosti „
“ Every day is my day.
I must sing. I like singing.
Many songs are my life.
But many people can speak only.
Sometimes I can´t find words.
Sometimes is bad and good the same.
This time I must sing and iťs raining in this song.
But I feel – iťs well. „